pátek 22. června 2012

Malá kulturní vložka

Pan učitel Ibrmajer mě učil na základce. Hudebku. Pro mnohé spíše odpočinková hodina. Ale pro mě to je jeden z mála učitelů, který mě dokázal svou energetickou prací nadchnout. Jeho nadšení pro hudbu, výklady o slavných umělcích, hra na klavír a časté žerty. Jeden z mála učitelů, na kterého nikdy nezapomenu a jeho hodiny budu mít vždy v živé paměti. Každému bych přála, mít takových učitelů co nejvíce.

Pan učitel Ibrmajer (vlevo) s italským varhaníkem. 
Bohužel situace v operním souboru Národního divadla, kde pan učitel pracoval jako korepetitor, je špatná a pan učitel byl nucen odejít do Německa. Proto jsem nesměla chybět na jeho posledním rozlučkovém koncertě v Brně v Bazilice Nanebevzetí Panny Marie. Když jsem vstoupila do kostela, oslepila mě krása goticko-barokního stylu. Nádhera! Koncert začínal v 19:30 krátkým proslovem, který bohužel ze zadních lavic nebyl slyšet. Poté se rozezněly celým chrámem první tóny. Až z toho běhal mráz po zádech. Pohlazení na duši. Pan učitel si pozval na svůj poslední koncert italského varhaníka Simona Baiocchiniho. Po každém skladbě následoval bouřlivý potlesk. Když italský varhaník menšího vzrůstu dohrál, nebyl skoro přes zábradlí vidět. :) Hrály se improvizace, některé byly i na naše přání. Poslechli jsme si tak improvizace na téma písní Svatý Václave, Andělský chlebe, C-G-Fis-H, B-A-C-H... Po hodině a půl neuvěřitelného zážitku následoval nekonečný potlesk, kteří si oba aktéři večera právem zasloužili. Škoda, že to byl poslední koncert pana učitele Ibrmajera v Brně. Nezbývá mi, než poděkovat za tento neskutečný kulturní zážitek a popřát panu učiteli než hodně štěstí v německém divadle ve Würzburgu. 


Žádné komentáře:

Okomentovat