Kristýna Diatková
Datum narození: 29.9.1994
Místo narození, bydliště: Brno
Škola: Universität Wien, international business
Sport: triatlon
Výška: 177cm
Váha: 65 kg
Cizí jazyky: angličtina, němčina, francouzština
Předchozí sporty: bazénové plavání, basketbal a dálkové plavání
Koníčky: sport, letadla, cestování, cizí jazyky
Nejbližší start: Halfmarathon Budapest and Vienna
Ve čtyřech letech mě dali rodiče plavat. Vystřídala jsem dva
bazény na náměstí Svornosti a v Pastvinách a v 10 letech jsem dostala
pozvánku do závodního družstva od pana Gooze. V 11ti jsem přestoupila do
družstva Zuzky Šilhanové. V roce 2006 jsem bedlivě sledovala Mistrovství
světa v basketbalu. Chtěla jsem to zkusit, proto jsem omezila tréninky
plavání na 2x týdně a věnovala jsem se naplno basketbalu. Hrávala jsem na
pivotu (mám 177 cm) a mojí nejsilnější zbraní byla obrana. Můj nejlepší zápas
jsem odehrála proti brněnskému Valosunu,
kde se mi podařilo ubránit moji bývalou spolužáčku a sama jsem přidala premiérové
body. Bohužel po 2 letech se nám rozpadlo družstvo a trénovat ve 2, ve 3 mě
přestalo bavit. Přešla jsem zpátky k plavání, nevynechala jsem skoro žádný
trénink. V květnu jsem okusila svůj první závod na otevřené vodě, 3km na
Brněnské přehradě. Sezonu jsem zakončila ve starších žákyních 11, ve svém
ročníku jsem byla 8. O rok později jsem okusila 5km, žebříčkově jsem pořád stoupala
dál a ve svém ročníku A jsem skončila na nepopulárním bramborovém stupni,
celkově jsem byla 5. Další rok se ze mě stala mladší dorostenka. Uplavala jsem
svoji 1. desítku a sezónu jsem zakončila jako BRONZOVÁ mladší dorostenka hned
za Lenkou Štěrbovou, nejmladší pokořitelka kanálu La Manche a Terkou Skuhrovou,
která kromě DP i triatlonuje. :) Další rok jsem již plavala 15km a 20 km, přesto
to na obhajobu 3. místa nestačilo a já skončila opět bramborová. O rok později jsem se dostala na jeden z nejslavnějších
závodů Rapperswill – Zurich, 27 km. Táta ovšem chtěl, abych si zkusila i nějaký
triatlonový závod. Koupil mi nové silniční kolo a já když jsem ho viděla, tak
jsem nemohla „Kámošku“ nechat jen tak v garáži, proto jsem začala běhat a navštěvovat
tréninky brněnského triatlonového oddílu EKOL Teamu. Ve vodě jsem se trápila,
proto jsem doufala, že mi aspoň tato suchá příprava na závod pomůže. Vyzkoušela
jsem si 1. triatlonový závod v Blažovicích, kterým jsem se nominovala na
Olympiádu dětí a mládeže v Olomouci. Vyhrála jsem svůj zahraniční start ve
Vídni, který se pro nepříznivé počasí konalo jako běh-kolo-běh. Odjela jsem tři
triatlonové závody – Račice, Jihlava, Tábor, kde jsem se spíš učila od
zkušenějších (depo …) a úplně dobře nedopadly. Co se týče DP, tak jsem
prožívala svojí nejhorší sezonu – vzdala jsem svůj 1. závod v Mělicích na
15km a nedopadla jsem dobře i na ostatních závodech podle představ. Přesto jsem
doufala, že závod ve Švýcarsku odplavu dobře. Bohužel ten den bylo velice
špatné počasí – déšť, zima a můj doprovod chytly záda a já závod nedokončila. I
když sama nevím, zda bych to ten den doplavala … Následující sezonu jsem se
věnovala již jen triatlonu. Na triatlonu se mi líbí to, že příprava je velice
pestrá. Na druhou stranu bere příprava hrozně moc času. Svoji sezonu jsem
začala závodem v Linzi, se kterým jsem konečně mohla být v celku spokojená.
Následující týden jsem měla nejhorší závod své „sportovní kariéry“ v Bratislavě,
kde jsem skončila na kapačkách. Po tomto závodě jsem se dávala hodně dlouho
dohromady. Závod v Telči jsem sice dokončila, ale moc dobrý výkon to ve
vedru nebyl. Po Telči jsem si odskočila na Mistrovství ČR v Plzni, kde
jsem zaplavala svůj nejlepší výkon na 10km. Následující kolo ČP jsem pro změnu zajela
svůj nejlepší výsledek v TT v Mělníku. O fous jsem dokonce porazila
taťku. Po tomto závodě jsem strávila 3
týdny na jazykovém kurzu ve Vídni, kde jsem se snažila připravovat, jak nejlépe
to šlo. Přesto jsem svůj poslední závod sezóny na domácí půdě zajela špatně,
což mě velice mrzí. Doufám, že sezóna 2013 bude pro mě o dost lepší!
Žádné komentáře:
Okomentovat