středa 25. července 2012

Závod s velkou tradicí

Výlez z vody.
Triatlon v Mělníku je vyhlášený náročnou cyklistickou tratí a závěrečnou běžeckou částí. Jako jeden z mála závodů českého poháru se pyšní hojnou účastí. Mě si závod získal tím, že měli na stánku zelené kompresky k mojí Ekolácké kombošce. :) Unikátem tohoto závodu jsou 2 depa - jedno těsně u vody a druhé na náměstí Mělníku o 4km dále. Muži a ženy si tentokrát střihnou sprint triatlon s námi juniory. Na startu nechybí ani legendy českého triatlonu Filip Ospalý, bývalý mistr Evropy, který již přešel spíše na 1/2 ironmanské tratě a Martin Krňávek, bývalý vicemistr Evropy. Potrápit je měl především František Kubínek, či David Kuchařík a Láďa Dvořák. V ženách byla favoritka Hana Kolářová a juniorka Aneta Grabmullerová, která se přijela rozzávodit na příští týden, kdy ji čeká Evropský pohár juniorů na domácí půdě v Táboře. Pro mě to byl dlouho očekávaný souboj s tátou. Zatím je stav nerozhodný 1:1 - napřed jsem tátu porazila loni na triatlonu v Jihlavě a posléze táta srovnal skóre na 1:1 na aquatlonu ve Zlíně.

Kolo.
I když se v Mělníku slévá Vltava do Labe, v řece neplaveme. Plaveme v místním štěrkovišti. Pořadatel nás upozorňuje, ať plaveme rychle, že v rybníce jsou nenažrané rybičky. :) Startujeme 5 minut před chlapama. Ve vodě se držím bok po boku Lenky Látové. Vzápětí sebou trochu trhne, jdu za ni do vláčku. Kousek za námi plave juniorka Veronika Moudrá. Raduji se. Konečně budu mít s kým jet na kole. :) V tomto pořadí vylézáme z vody. Depem jenom prosvištím. Obouvání do tretrech probíhá také nebývale rychle, asi to je těma novýma gumičkama. :) Avšak vzápětí objevuji smutný fakt, svoje soupeřky ztrácím - Lenka Látová dostává penalizaci za nenasazenou helmu a Verči Moudré ujíždím. Na rovině to krásně jede, jen do toho kopce trochu umírám. Dojíždí mě Lenka Látová. Snažím se jet do kopce s ní. Avšak nejde to, je na mne moc rychlá a ujíždí mi. Při sjezdu vidím tátu. Je na začátku prvního kola. Asi se v té vodě moc koupal. Dohnat mě dnes bude mít těžké. :P Přesto jistě kousíček po kousku ukrajuje z mého náskoku. I když náskok po všechny 3 kola mám zhruba stejný. Dojezd do depa je krutý. Dostávám křeč do levého lýtka a nemohu sundat vůbec nohu z tretry. Asi trest za slušný kolo. :) Že byla křeč hodně silná potrvzuje i fakt, že doma z výsledků zjišťuji, že i táta měl depo rychlejší jak já !!! První kolo se mi běží hodně ztuha, pořád cítím náběhy na křeče. Ve druhém kole se nohy už uklidňují a trochu se rozebíhaji. Přesto mě předbíhá Verča Moudrá. Je o dost menší, proto jí to do kopce o dost lépe běží. V posledním kole se už spíše soustřeďuji na náš souboj. Táta se mi nebezpečně přiblížil. Proto nasazuji mohutný finiš až do cíle. Tátu porážím. Příští rok však už ten luxusní 5 minutový náskok mít nebudu. Nezbude mi, než pořádně potrénovat, aby to mohlo příští rok být 3:1. :)

Běžím. :)


A zelené barvy byly opět pořádně vidět.
Nejprve závod starších žákyň vyhrála Evička Trčková. Cyklistickou část jela sama na čele a odolávala útoku 2 žákyň jedoucí kousek za ní v háku, avšak na běhu svým pronásledovatelkám výrazně utekla a tak v cíli mohla slavit svoje premiérové vítězství. :)
Na závodě dorostenek skončila Pája Poláčková stejně jako před 3 týdny v Telči, bronzová.
Závod mužů ovládl Filip Opalý, který nedal nikomu na běhu šanci. Stříbro bral Martin Krňávek, bronz Fana Kubínek. Bramboru si opět odnesl David Kuchařík, pátý skončil Láďa Dvořák, 6. Honza Klement. Všichni EKOL Team Brno. :)

Další závod mě čeká až za měsíc v přenádherném švýcarském městě Lausanne, kde si možná odbudu premiéru na OH tratích. (1,5km-40kolo-10běh) Předtím budu především odpočívat a nabírat síly na jazykovém kurzu ve Vídni. :)

sobota 7. července 2012

Koupání v dalekém Boleveckém rybníku

Po dlouhé době jsem zavítala na dálkoplavecký závod. V této době se žádný triatlon nekoná, proto jsem si zajela na mistrovství České republiky na 10km až do daleké Plzně. Závod byl zároveň součástí seriálu Tour de Open Water Swimming (OWS), která vznikla podle cyklistického vzoru Tour de France. Plavci tak za několik dnů stráví dlouhé hodiny ve vodě a naplavou pořádnou porci kilometrů, celkem 40 km. Seriál začal na Seči (30.6.), druhou zastávkou je Plzeň (5.7.) a dále pokračuje v Ejpovicích (6.7.), na Slapech (7.7.) a končí v Praze. (15.7.)

Poslední pokyny před startem.
Startovní listina mistrovského závodu je neskutečně nabitá. Nechybí ani největší esa českého dálkového plavání. Největší hvězdou na startu je bezesporu naše jediná olympionička pro letošní Londýn Jana Pechanová. Dalšími favoritkami byla její oddílová kolegyně, 3. na slavném závodě Capri-Neapol Silva Rybářová, nejmladší česká pokořitelka La Manche Lenka Štěrbová, jihlavská Barbora Picková, či další brněnská závodnice Adélka Solská s dorosteneckou mistryní na 1500m Dominikou Hovorkovou. U mužů byli favorité hned dva. Několikanásobný mistr ČR a dvojnásobný vítěz legendárního závodu Capri-Neapol Rosťa Vítek a nadějný Honza Pošmourný. Dalšími favority byli Karel Baloun, Honza Kútník, Víťa Ingeduld, či Jakub Tobiáš, všichni zástupci brněnské Komety.

Závod na 10km má 8 okruhů. Je tedy rozdělen po 1,25km. Teplota vody je příznivá, má okolo 25°C. Nechávám si vysvětlit poslední taktické pokyny od pana trenéra. Hlavní je doplavat a stihnout limit. No dobře tedy, pokusím se o to. :)

Já se těch plavek snad nikdy nezbavím. AU!
Startujeme přesně o 5minut později než muži. To abychom nemohli taktizovat v háku opačného pohlaví a měli tak vlastní závod.. Start mám nečekaně hodně rychlý. Dokonce ještě na 2. bójce jsem rychlejší než některé rychlejší plavkyně. Zařazuji se za Petru Mrůzkovou. Po zbytek kola si toho moc nepamatuji, vidím jen nohy. Po prvním kole se neobčerstvuji, proč by taky, když mám zatím v rukách jen kilometr a čtvrt. Nechci si přivodit zbytečné komplikace tím, že by mi Petra uplavala. Druhý okruh provištíme velice rychle. Zařazuji občerstvovačku. Nechci, aby mi "došlo," na delší plavání už moc zvyklá nejsem. Některé svým rychlým brzkým příjezdem překcapuji. Slyším na svoji adresu jen samou chválu. Rychle do sebe "vyklopím" kolu a přesto si nedovolím nezeptat, zda-li stíhám limit. Potěšující odpověď mě uklidňuje, nasadím vysoké tempo a mohutným sprintem doplavávám můj krnovský doprovod. :) Následující kola mi přijdou rychlé. Po kole se narozdíl od Petry občerstvuji a pak ji vždycky sprintem doženu. Zbytek kola odpočívám. :) Přesto cítím, že na konci čtvrtého kola tuhnu. Naštěstí je tentokrát občerstvovačka delší, díky tomu, že se i soupeřka začala občerstvovat. Dávám si moji oblíbenou Voltage tyčinku a střídám Petru v táhnutí. Ke konci kola i ona poznává, že tuhnu a jde zpátky přede mě. Přesto mě nechává znovu táhnout 6. okruh. Po tomto kole se snažím doplnit zásoby jak se dá. Už nemám síly na to, abych krnovskou plavkyni zpátky secvakla, uplavává mi. Cítím, jak zvolňuji. Už nemůžu. Přesto doplavávám některé mužské protivníky. Poslední kolo už si užívám. Doplavávám Honzu Srba z Prahy. Do cíle se dostávám za 3 hodiny 22minut a 55 vteřin !!! Ohromné zlepšení, nejlepší výsledek na 10km :) Trať nebyla vytyčena přesně, měřila téměř 11km. Je vidět, že i když mě na bazéně téměř nepotkáte, je lepší vyměnit kvalitu za kvantitu. Věnovat se hodně technice, "hrát si" ve vodě ... Tento výsledek mě pořádně nakopl a vím, že mám stále pokračovat v té své dřině. :)

Závod žen vyhrála suverénně Jana Pechanová. Za sebou nechala Silvu Rybářovou. Třetí skončila Barbora Picková. Ještě do 6. okruhu byla Jana rychlejší než nejrychlejší chlapi, kteří více taktizovali. Mistrem ČR se stal Jan Pošmourný, který z dlouhodobého kralování sesadil Rosťu Vítka. Porazil ho o pouhých 5 desetin! Na stupně je ještě doprovodil Kája Baloun.
Odměna za takovýto výkon musí být. Starbucks Chodov. :))


neděle 1. července 2012

Triatlon v rozpáleném kulturním městě UNESCO

Při rozplavání
Na Telč jsem se těšila. Závodní pauza byla dlouhá a konečně jsem měla šanci poznat krásu historického města. Jen cyklistický okruh mi naháněl hrůzu. Kopcovitý terén silnice 1. třídy. Nečekala jsem, že by pořadatelé frekventovanou silnici po dobu závodu zavřel. Ale učinili tak. Na start se nás mnoho juniorek nepostavilo. Pouze 6. Dost málo na Český pohár. Největší favoritkou závodu se stala Linda Vítová, která je nejenom vynikající triatlonistka, ale i nádherně píše. Dalšími favoritkami byli členky SCM Marika Zahradníčková, či Tereza Skuhrová, která je rovněž členkou SCM dálkového plavání.

S Aničkou před startem. Nový a starý model kombinézy.
Náročný výlez z vody.
Při obrátce na kole.
Vodu!!
Startovní pistole vytřelila ve 12:30. V rybníku se mi moc nelíbí, je příšerně teplý a voda je pěkně hnusná. Bohužel se zařazuji za pomalejší plavce. Nečekala jsem, že tady nebudu nejpomalejší, sprint na 750m není moje silná stránka. ;) Než je však předplavu, zbytek mi už uplave a já musela zbytek plavecké části absolvovat sama. Jinak plavání se mi docela povedlo, zlepšení tam je. Nebezpečný výběh z vody i dlouhý výběh po koskách do depa taky zvládám. Než se však stačím nějak rozdýchat po plavání, čeká mě kopec. Nohám se vůbec do kopce nechce jet. No po pravdě, ani se jim moc nedivím. :)) Z pomalejších plavců se vyklubou kluci, takže musím šlapat za svý. Hákovat za opačným pohlavím se u nás nesmí. Po pěti kilometrech následuje otočka. Konečně mě čeká po věčném stoupání "odpočinek" v podobě sjezdu. Při nájezdu do druhého kola vidím kousek za sebou soupeřku - Gabču. Celou cestu dobu čekám, kdy mě dojede. Dojíždí mě až ve sjezdu po otočce. Zařazuji se za ni, do háku. V menším stoupání ji překvapivě trochu poodjíždím. Překvapivě mám v kopcích převahu já. V dalším sjezdu mě zase dojede a zbytek cyklistiky spolupracujeme spolu v háku. Zvyknout na jiný pohyb se nohám po náročné a vyčerpávající cyklistice nechce. Podle očekávání mi Gabča hned ze začátku běhu utíká. Nevím, jestli to co dělám já,  se dá považovat za běh. Po jednom kole se trochu stav zlepšuje. Kudy se jen běží do dalšího kola? Ještě, že tady mám taťku, protože pořadatelé mi už dali na trať zátarasy kvůli dospělím, kteří si dávají materiál do depa. Chápu, že chtěli tak pomoci dospělým, ale mohli by více dbát i na hobby závodníky. Na občerstvovačce už taky nikdo není. Voda nikde. Po loňském skandálu, kde na Nike run Prague ve 37°C na 10km zkolabovalo mnoho lidí, dávají pořadatelé občerstvovačku ve větším vedru už i na běžeckém 5km. Tady bylo "jen" 35°C a v nohách už jsme měli 2 disciplíny. Nechci vědět, jak by to dopadlo, kdybych tady neměla svého zachránce tátu. Podává mi chlazenou vodu, která mi moc pomohá. Po zbytek trasy už nikde pořadatelé nejsou. Musím občas mezi turisty kličkovat. V Telči bylo i mnoho Němců a Francouzů, takže než zareagovali na moje pozor, bylo někdy už pozdě. Mrzí mě, jak se ke mě pořadatelé zachovali. Také si zasloužím podmínky jako ostatní závodníci. Chápu, že moje umístění i čas nejsou zajímavé, ale zaplatila jsem startovné, proto bych měla dostat stejné služby, jako dostal i ten 1. V cíli už taky nikdo není. Naštěstí táta ví, komu se vracel čip a čip vrácí za mě.

Vítězná Linda Vítová se sanitkou,
 která ji nakonec odvezla.
Závod vyhrála suveréním způsobem Linda Vítová před třebíčskou závodnicí Marikou Zahradníčkovou a Terkou Skuhrovou. Avšak po závodě skončila v sanitce se zaledovaným kotníkem. Snad bude brzy v pořádku ;)
Závod juniorů pak vyhrál rovněž suveréním způsobem oddílový kolega Jirka Kalus. V kategorii dorostenek na třetím místě finišovala Pája Poláčková. V kategorii dospělých doplatil na vedro Fana Kubínek a skončil tak 2., hned za Fanou doběhl Láďa Dvořák. Asi úspěšný oddíl. :)

Pro mě skončil fiaskem. S výkonem být moc spokojená nemůžu. Avšak potvrdila jsem si, že dokončit závod v 35°C jako mistryně zimního plavání taky zvládnu. Snad si zlepším chuť na příštím závodě. Jen zatím nevím, který to bude. ;)
Vedro

V cíli.