Závod v Lausanne, Švýcarsko

Po Vídni jsem se přesunula do městečka Lausanne ve Švýcarsku za tetou, kde jsem si chtěla dát tréninkově sprint triatlon. Abychom nevezli přes půl Evropy kolo, objednali jsme kolo přes internet. Když jsem své vypůjčené kolo poprvé uviděla, chtěla jsem ho hned vyměnit za tu moji "kámošku." Specialized Roubaix Pro. Nádhera. Vůbec mi nevadilo, že není v zelené barvě, v mé ekolácké barvě. Hned jsem si ho musela jít vyzkoušet. Jelo nádherně. Nadšením jsem téměř nemohla dospat.

Výlez z vody

Vstáváme již v 5, i když to máme od tety do Lausanne jen 15 minut autem. Start je bohužel již v 7:35 a do místa startu je to cca 2km. Musím si navíc vyzvednout startovní balíček, který nám včera nechtěli vydat, protože jsme přišli moc brzo.Při příjezdu zjišťujeme, že nemůžeme použít bližší parkoviště, protože už je zavřené. Na místo startu musím tedy jít cca 2km. Tam se v klidu nasnídám, rozhýbu, nachystám věci do depa a už netrpělivě vyhlížím start. Jako první vyráží na cestu štafety, chvíli po nich muži a konečně přichází řada na nás. Ve vodě je nás 120 žen, takže hned od začátku přichází strkanice. Jedna žena mi v zápalu boje práskne rukou do brejliček, takže nyní jsem odkázána na jedno oko. Přesto se poměrně dobře orientuju, otáčím kolem bójek a plavu do prostoru výlezu. Plavání nám stěžují téměř 2 metrové vlny, takže nemám absolutní představu, na jaké pozici se pohybuji. Před náma vidím ještě opožilce v zelených čepičkách - muže. Ženu se přes ně a konečně si běžím pro svoje kolečko. Přeběh z vody je docela dlouhý, pořadatelé kvůli hojnému počtu nás tam pouští ze zadu, takže v průměru přeběh do depa trvá 5 minut. Alespoň vidím, kolikátá konečně jsem. 13.! Snažím se běžet co nejrychleji to jde, abych první balík neztratila. Depo se mi povede celkem dobře a já jedu od prvních metrů naplno. Nechci za žádnou cenu, aby mi ujely. Do kopce celkem dost trpím, pociťuji, že mi chybí moje dorostenecké převody, které by se mi hodily. Sjezd se snažím hodně pustit a na rovině využívám sílu svého stroje. Ve druhém kole ale začínám pociťovat nedostatek sil a v kopci odpadám. :( Snažím se do toho stále bušit, ale sil je méně a méně, ve třetím kole mám dokonce problémy vyšlapat kolo na nejmenší placku, stoupání je tam přes 12%. S velkým smutkem odkládám moje kolo do depa a jdu na běh. Běžet se mým nohám vůbec nechce. Mají náběh na křeče, jsou ztuhlé a celkově takové prázdné. Na běhu mě předbíhá spousta lidí, snažím se zabrat, ale nejde to. Celých běh trpím a konečně se dostávám do cíle. I finiš prohrávám. :(  

Zhodnocení

Po odpadnutí. :(

Jako tréninkový závod splnil dokonale svoji funkci na Brno. Zjistila jsem, že kolo, ani běh nebylo přesně změřeno, kolo mělo přes 27 km, běh dost přes 5km. S plaváním mohu být maxilmálně spokojená, letos se mi poprvé podařilo chytit první skupinu a balík. S kolem můžu být také spokojená, jela jsem na krev a kdyby mi nechyběly převody, tak je jistě lepší. Měla jsem možnost vyzkoušet si takový silný stroj. Nádhera. Běh, moje tradičně nejslabší disciplína, se mi tentokrát moc nepovedla. Zatím můj nejhorší běh. Do Brna budu na něm muset zapraovat. Přesto mě tento výsledek nakopl dopředu. Vím, že se dá hodně vytěžit z kvalitního stravování a samotný výběr potravin mě může hodně posunout. Proto budu muset tuto stránku sportu dále studovat.

Fotky od fotografa :)