úterý 29. října 2013

Zhodnocení sezóny 2013

Pomaličku se začínám připravovat na sezonu další a je tedy na řadě zhodnotit tu sezónu letošní, rok 2013. Letos jsem absolvovala snad nejméně závodů za celou dobu. Na vině byl především můj pobyt v zahraničí, ve Vídni, tak častá zranění. Nejprve jsem byla měsíc a půl bez běhu březen-duben, poté jsem se zranila na mém posledním závodě sezóny. Nyní přemýšlím, jak bude vypadat rok 2014. Ráda bych úspěšně dokončila půlku. Vidina nejdelších prázdnin mě láká opět do ciziny, do Vídně. Závěr příštího roku bude hodně hektický, maturita a především přijímačky, z kterých mám daleko větší strach. 1. června bych chtěla být již ve Vídni, s tím, že si požádám ještě o 3 volna kvůli přijímačkám (v červnu se konají na WU, možná UNI Wien a na VŠE, na který potřebuju ovšem 2 dny volna kvůli přejezdu Wien-Brno) Dále bych jela na měsíc na francouzský kurz, protože chci studovat Internationale Betriebswirtschaft (=mezinárodní obchod) a nějaké předměty budu mít ve 2. jazyce. Díky tomu, že budu studovat v němčině, znalost jazyka se mi "škrtá" a zbývá mi pouze angličtina s francouzštinu. Mít předmět v angličtině snad zvládnu, ale ve francouzštině??? A poté tu mám ještě jeden plán - jet se setřenicí na dovolenou do zahraničí. Tak jsem zvědavá, jak to nakonec vyjde. :) Vydělané money si přeci někdy musím i užít. :D

Dálkové plavání
Brno
Tento závod jsem plavala pro radost, spíše jsem to brala jako přátelské setkání po roce. Výsledek ze závodu byl lepší, než loni, avšak žádná hitparáda se nekonala.  Nějak mi ta trať, po mém nejúspěšnějším závodě - 20 km, nesedí.
Bohužel pracovní vytížení mi nedovolilo se zúčastnit více závodů. Snad tedy příští rok.



Triatlon
Blažovice
Domácí přebor EKOL Teamu. První závod sezóny. Jelo se mi docela dobře, hlavně se mi výborně běželo. Asi nejlepší za mou triatlonovou "kariéru". 3. místo v juniorkách, 4. v ženách.

Czechman
Startu jsem se hodně bála. Můj první poloviční ironman. To, že hlásili škaredé počasí mi vůbec nevadilo. Jen jsem se pojistila novou bundou. Trvalý déšť a teploty okolo 10°C se mi nakonec vymstily, měla jsem dva defekty. Díky tomu jsem nestihla limit kola o asi 4 minuty. Škoda, na tento závod jsem byla asi zatím nejlépe připravená. I takový je život...

Blanenský plecháč
Blansko je známé extrémně náročnou cyklistikou. Kopečky já moc nerada, přesto se mi letos i s únavou po Czechmanovi jakž takž povedly. Ovšem na běhu mi došly baterky. I tak jsem vybojovala 2. místo v juniorkách.

Mělník
Po mém nejúspěšnějším triatlonovém závodě jsem si Mělník rychle oblíbila. Najednou mi nevadilo, že je kopcovitý. Plavání velmi slušné, jen o pár vteřin horší, než loňšký rok. Na to, že jsem trénovala sama, vynikající. :) Ovšem na kole jsem poznala, že to můj den úplně nebude. Do kopce mi to vůbec nejelo, jakobych měla prázdné nohy. Bylo vidět, že jsem první týden ve Vídni kolo neměla a moc toho na něm nenajela. Běh katastrofa ještě větší, stěží jsem se dobelhala do cíle. Bohužel, sezónu jsem opět končila nepovedeným závodem.

sobota 26. října 2013

Praha 2013

Jako všichni mimopražští čtvrťáci jsme i my letos absolvovali literárně-historickou exkurzi po Praze. Cestu jsme absolvovali mým oblíbeným Studentem, který nám dal dokonce skupinovou slevu. Místo 400 jsme platili jen 330korun. Jeli jsme s Fun&Relax = u každého sedadla je obrazovka s filmy a muzikou, dostali jsme noviny, či časopisy, teplý nápoj a dokonce i novou Kofilu s příchutí latté. Hrozná firma. Nejlevnější lístek a nejlepší služby :) Dorazili jsme do Prahy krátce po půl desáté. Nejprve si jdeme koupit lístky na MHD, poté pokračujeme autobusem na Žižkov se ubytovat. Dostáváme 1,5 hodiny na oběd. Připojuji se k holkám směřující do NC Flora. Dáváme si B-Smart za 39korun, myslíme ekonomicky. :D Po obědě jdeme ještě vyzkoušet Bubble tea. Je sice i v Brně, ale nějak jsem neměla čas ho vyzkoušet... Dávám si z nabídky Happy Hour mléčný matcha green tea s banánem a s želé. Neuvěřitelná dobrota.
Po obědě jako první míříme do Národního divadla, kde máme prohlídku. Dostáváme se i na střechu ND, kam se normální smrtelník obvykle nemá možnost podívat. Po divadle míříme do centra města. Procházíme Pařížskou ulicí, jdeme se podívat do Židovského muzea. Po návštěvě muzea jdeme ještě ještě do španělské synagogy. Následuje prohlídka notoricky známých věcí - Staroměstské náměstí, Stavovské divadlo, Karlova Univerzita. Program zakončujeme prohlídkou Prašné brány a obytného domu.

Po památkách máme volno. S Kristýnkou a Aničkou se vracím na Staromák, dneska je tam předvolební koncert. Zrovna hrají Chinaski. Atmosféra je naprosto celá a nás mrzí, že Chinaski končí tak brzo. Nastává 1,5 hodinové volno před Lucií. Jdeme nejprve do Palladia na večeři. Asi je vám jasné, kde končíme. :( No ale já přece nemůžu chodit ke konkurenci. :D Poté si jdu koupit kašičku a arašídové máslo do M&S (ano, já si tam chodím kupovat jídlo :D), nakoupit do Alberta nějaké pitíčko - přeci nebudeme dávat na Staromáku 45 korun za půllitr. :) Zajdeme ještě dobít baterky do Starbucksu. Dávám si Pumpkin Spice Latté. Vynikající. :) Vracíme se na Lucii. Je tam neuvěřitelné množství lidí, téměř nevidíme na pódium. :( I tak si koncert náramně užíváme a posilujeme se nějakým tím pitivem. :) Po koncertu nevíme kam jít. Rozhodujeme se, že se připojíme ke spolužákům. Míříme téměř k naší ubytovně na Žižkov. Bohužel, je něco málo po 11hodině, hospody se zavírají. Jdeme tedy na pokoje. Po 12 spát.

Ráno již v 7 jsme s holkama z pokoje na snídani. Musela jsem je popohánět, po ránu mívám vždy vlčí hlad. Ovšem z nabídky jsem hodně zklamaná. Chybí mi tam ovoce a lepší kvalita. Dávám si ovocný jogurt, který chutná spíše jako chemická továrna. Na zpravení chutě si dneska dávám párky. Ano, já. :)

Po ne-příliš-povedené snídani jedeme na Vyšehrad. Hodinu a půl trávíme na hřbitově. Ano, chápu, že tu leží spousta slavných lidí, ale raději bych si to sama v klidu za půl hodiny obešla a ne tam byla tak dlouho. Po vyčerpávající prohlídce jdeme na horkou čokoládu. Obsluha mizerná, ale aspoň nás čokoláda zahřála. Po jedenácté vyrážíme směr Pražský hrad. Musíme stihnout velké střídání stráží ve 12. Poprvé si nechávám vyvézt zadek až na Hrad. :) Po střídání stráží si to tam procházíme, navštěvujeme i Katedrálu sv. Víta. Zde se moc dlouho naštěstí nezdržujeme, vstup je zde placený. Pokračujeme Nerudovou ulicí a chrámem sv. Mikuláše. Jdeme se podívat ke Kampě a na nejznámější český most - no přeci Karlův most. :) Prohlídku zakončujeme prohlídkou Klementina a knihovny.


Nejprve s Aničkou utíkáme na jídlo. Pauzu na oběd jsme dostaly až teď. Tentokrát jdeme do Asijského fast foodu, dávám si oblíbené kung-pao s rýží, Anička nudle. Jdeme na pokoje, máme chvilku volno před divadlem. Volá mi sestřenice. Má volno, domlouváme se na srazu. :) Rychle se osprchuji, obleču a už pospíchám zpátky do města. Jdeme spolu na shake a poté vybírat šaty na ples. Do divadla se mi vůbec nechce, raději bych zůstala s Kájou.

Na představení jsme šli do divadla ABC na Vše o mé matce v hlavní roli Dana Batulková. Z hry mám trochu rozpačité dojmy - přišlo mi to hodně chaotické. Po divadle dostáváme volno. Tentokrát jedu s holkama rovnou na pokoj, kde si povídáme a jdeme spát zase něco málo po dvanácté.

Poslední, třetí den v Praze zahajujeme opět na hřbitově - tentokrát Olšanském, největší v ČR. Naštěstí si ho procházíme sami. S holkama se nám podaří i najít hrob Jana Palacha. Po procházce jedeme do Národního památníku na Vítkov. Expozice jsou zde bohužel dost chudé, spousta nevyužitých prostor. Po prohlídce dostáváme volno. Jdu s Luckou na oběd, zase do podniku mého zaměstnavatele. :( :D Po obědě jdeme rovnou na hotel si pro věci a jdeme se přesunout na Florenc. Mise Praha končí...

P.S. většina fotek by Marťa Svobodová :)





pondělí 14. října 2013

Netradiční narozeninový dárek

Na narozeniny jsem si přála trochu netradiční dárek. Ano, vážně jsem si přála 1,6 kg učebnici do matematiky. V němčině. Na přijímačky, WU ve Vídni, je tato knížka uvedena jako doporučená literatura. A jelikož stála 50€, byla škoda nevyužít toho, že jsem měla na konci září narozeniny. :D

Trochu problém byl ji sehnat. Na německém Amazonu ji do ČR nechtěli poslat, taťka mi ji nakonec objednal z neznámého německého internetového obchodu. Měla jsem trochu strach, aby vůbec došla, obchod si neúčtoval žádné náklady za dopravu. A světe div se, za 4 dny od objednání mi již balíček ležel na stole! Musím říct, že ji obchod skvěle zabalil,
během cesty bylo minimum šance, že se poničí. Na závěr už můžu pouze doufat, že tato kniha mi pomůže a na WU se dostanu! :)