Memoriál Luboše Svobody

Luboš Svoboda byl tátův první velký soupeř. Vždy před závodem plánovali taktiku, jak tomu druhému utéct. Bojovali spolu o každý metr. Bohužel, před 6 lety zemřel na následky autonehody. Na jeho počest pojmenovali v Běžci Vysočiny jeden závod po něm. Po běžci, který za 19 sezon zvládl absolvovat neuvěřitelných 278 závodů. V historických tabulkách mu patří 15. místo.

Po škole vyrážíme s tátou směr Jihlava. Jsem trochu zvědavá, jak mi to poběží. Měla jsem dlouhou pauzu a teď mi to moc neběhá. Přijíždíme na místo. Vystupujeme a nevěřícně koukáme. V Jihlavě je neuvěřitelná zima :) Jdeme se zaprezentovat a ihned se schovat do auta. Přemýšlím, co na sebe, nakonec si beru dlouhé růžové tričko se zelenými kraťásky, abych byla pořádně sladěná. :D Jdeme se rozběhat a poté se řadíme na start. Řadím se až úplně dozadu. Vybíhám spolu ve skupince staříků. :D Na řadu přichází první stoupání, kde mi všichni utíkají. Po stoupání přichází rovinka, kde se mi to docela rozbíhá. Začínám dohánět tu mezeru a ostatní předbíhat. Běžím kolem ZOO. Užívám si to nádherné prostředí, to mi neskutečně na Vídni chybí. Nechci říct, že se mi nelíbí, (to vůbec ne, MILUJI Vídeň) ale ve Vídni mi chybí kopce a pořádný lesy. Možná ve Vídni jsou, ale ještě jsem ho neobjevila. Ano, ve Vídni je miliarda zahrad, Donau Insel, ale všechno je placatý, zahrady většinou daleko, takže zatím nevím, kam mám chodit běhat. :)

Probíhám do druhého kola, běžím kolem letního kina. Znovu stoupání, tentokrát mě už nikdo nepředbíhá. Stanovuji si nový cíl - zkusím doběhnout ty přede mnou. Avšak po stoupání vidím, že jsem nabrala velkou ztrátu a již se mi to nepodaří. Závěrečné metry mi uběhnou rychle a jsem v cíli.

Z výsledků zjišťuji, že jsem svoji kategorii vyhrála. Jdu na vyhlášení a poté jedeme hned domů. Cestou se stavujeme ještě v Tescu, kde si za odměnu kupujeme hruškovou studentskou pečeť v limitované edici za naše skvělé výkony. :)

Momentka. :D Vždy s úsměvem na rtech.