sobota 17. listopadu 2012

Hornická desítka (3.11.) + BBP Jehnice (17.11.)

Hornická desítka
Hornická desítka je jedna z mých nejoblíbenějších závodů, kam se ráda vracím. Rychlá trať, funkční tričko, guláš po závodě a skvělí organizátoři. Mým cílem je zaběhnout trať alespoň ve stejném čase jako loni - letos ještě nemám na rychlejší časy naběháno. No co, forma pro mě ještě není důležitá. Stačí, když přijde v období duben - červen. Pokud budu závodit až do září, tak by se vůbec nezlobila, kdyby forma zůstala déle.  :)

Do Frýdku-Místku se vydáváme po brzkém sobotním obědě. Cestu skoro celou prospím, jsem unavená z uplynulého týdne. Na místo přijíždíme více než hodinu před startem. Jdeme se zaprezentovat a k mému překvapení se letos vydávají zelené trička. :)

Vyrážím docela rozumným tempem, nechci to přepálit. Užívám si trať, ale nějak rychle mi to neběží. :( No, aspoň to nepřepálím. Kolo mi přijde nesmírně dlouhé. V závěru prvního kola mě předbíhá první Keňan. Vzápětí Kocourek, Ukrajinec a Homoláč. Připadá mi, že letí, krásná podíváná. Na trati H10 je jediný krátký pidi stoupáníčko při průběhu cílem. Nicméně mě to vyčerpá tak, že celý 2. kolo se jen pomalu ploužím. :( O dost zpomaluji. :( Naštěstí 3. kolo běžím téměř jako 1. O minutu zlepšení oproti loňsku. Nicméně to pořád není ono.

Brněnský běžecký pohár
Brněnský běžecký pohár. Mám tento pohár ráda, na každý závod přijde hodně běžeckých nadšenců, potkám své přátele, které jsem dlouhou dobu neviděla, po závodě si zajdem na párek, či dostanem jiné občerstvení. :) Jediný co na tomto poháru nemusím, jsou tratě, téměř všechny jsou drápání do kopce. Mnohem více se mi líbí tratě na Vysočině v rámci Běžce Vysočiny. :) Jehnice patří mezi běžci k nejoblíbenějším. Pravidelně se zde setká nejvíce účastníků.

Vstávání v 8:10 je hodně kruté. Celý týden jsem chodila spát okolo půlnoci, jedné hodiny, ve škole nás v poslední dobou vůbec nešetří. ;) Tělo je celé rozlámané a mým hlavním úkolem je během 15minutové jízdy neusnout. :D Při příjezdu na závod se jdeme zaprezentovat. Očekávám velkou frontu, kvůli letošní novince - čipové karty. Při dalších prezentacích bude stačit jen pípnout, zaplatit poplatek 50 korun a hnedka dostaneme číslo s čipem. Určitě to bude rychlejší než pomalé vyhledávání příjmení v počítači. Ovšem prezentace jde celkem rychle, ve frontě čekám jen 5 minut, což na tyto závody jde. :) Jdu se rozběhat, mám problémy uběhnout pár metrů, raději nechci pomýšlet, že mě čeká při závodě téměř 7km. Objevila jsem totiž tajnou zbraň - kafé, díky ní jsem spánkový deficit posunula na dnešek. :D

Start je naplánován na 10.30, ale díky rekordnímu počtu předškoláků se start posouvá. Pozoruji závod těch nejmenších, takový dupot jsem nikdy neviděla. Jsou vidět :)

Konečně se odstartovává. Běžím se poprat s prvním prudkým stoupaním. Docela to zvládám dobře, avšak posléze beh po rovině (asi moje nejsilnější zbraň u běhu) není tak, jak bych si představovala. Poté mírně klesáme a ocitáme se v lese. Docela si to užívám. Začíná mírné dlouhé stoupání. Při nejhorších pasážích 50 kroků jdu 100 běžím, což se ukazuje jako o mnoho rychlejší než to celé běžet. Vybíháme z lesa a běžíme kolem farmy mírným klesáním zpátky do lesa. Objevuju se zase zpátky před kopcem. Konečně jsem před kopcem u zahradkářské kolonii. Nyní stačí kopec vyběhnout a posléze si užít rovinku a seběh. Trénovat sprinty se vyplácí. Úspěšně odolávám finiši proti dotírajícímu se dorostenci. :)

Na to, jak jsem byla unavená, jsem byla překvapená, že mi to jakž takž šlo. Nicméně mě teď čeká hodně práce, chci se ještě hodně posunout. Ráda bych se podívala příští rok do Prahy v rámci Juniorského marathonu. Do toho zápřah ve škole i v němčině. Snad se mi podaří vše úspěšně zvládnout.
V cíli! :)



1 komentář:

  1. Jsi šikulka. Tvé sportovní odhodlání jen tiše obdivuji :)

    OdpovědětVymazat